JISTEBNICKÝ KANCIONÁL

Jistebnický kancionál je sbírka husitských písní s první poloviny 15.století, nalezena roku 1872 na místní faře studentem Leopoldem Katzem. Tehdy Katz upozornil na svůj nález svého profesora na gymnáziu v Táboře, jehož prostřednictvím se pak kancionál dostal k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal jeho historickou hodnotu. Jistebnický farář Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde se nachází pod sign.II C 7 dodnes. Kopii Jistebnického kancionálů můžete vidět v muzeu Richarda Laudy v Jistebnici. Velmi zajímavě o Jistebnickém kancionálu pojednává článek Hany Vlhové-Wörnerové Pravda o Jistebnickém kancionálu.

ČESKÁ SIBIŘ

Česká Sibiř náleží do geomorfologického celku Středočeské pahorkatiny, ležící na území Přírodního parku Jistebnická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javorová skála (723m.n.m). Oblast České Sibiře hraničí severně Javorovou skálou, východně Miličínem, jižně Jistebnicí a západně sahá až k vodní nádrži Orlík v nadmořských výškách 500 - 700m.n.m. Pro svůj kopcovitý ráz a klimatické podmínky, především dle zdejší tuhé zimy, se nazývá Českou Sibiří. Českou Sibiř popsal Jan Herben pred sto lety, kdy si vyjel z jarní Prahy na kontrolu svého letního sídla v Hostišove. Našel ho zapadané sněhem i zvolal: Snehová poušt! Česká Sibiř! Už při stoupání od Votic do Miličína, hlavního tahu Praha-Tábor-České Budějovice, si všimnete změn na krajině. Zatímco ve Voticích nění po sněhu ani památky, u Miličína je bílo. Ještě výraznější přestup pocítíte cestou ze Sedlce-Prčice směrem na Jistebnici. Během stoupání na hranici benešovského a táborského okresu vás upoutá bílí mezník, zvýrazněný tím, že benešovský okres silnice solí a táborský okres vzhledem ke spodní vodě nesolí. Vítejte v České Sibiři!

ČESKÝ MERÁN

Český Merán je kotlina rozprostírající se pod Středočeskou pahorkatinou, poprvé zmiňována roku 1890 v Časopise českých turistů. Název vzniknul během výletu táborského gymnázia na Čertovo břemeno, kdy profesor očarován výhledem pronesl: "Takhle by jste se mohli dívat z Kuchelbergu dolů do údolí, kde leží staré město Merán, v chráněné poloze na jižním svahu Alp, se zahradami a vinicemi, místo k léčení různých neduhů vhodné a svou polohou proslulé. Tady vidíte něco podobného - Český Merán". A opravdu, výhled z Javorové skály dolů na Český Merán je úchvatný za každého ročního období. Hlavním městem Českého Meránu je Sedlec-Prčice ležící v samém srdci kotliny, známé slavným pochodem Praha Pochod Prčice.

ČARODĚJNICTVÍ V JISTEBNICI

Poslední upálení čarodějnice v českých zemích se podle historických záznamů uskutečnilo před 250 lety právě v Jistebnici. Zvoník svolával obytavele Jistebnice k pranýři jako svědky vykonání rozsudku inkvizice: "Na zdejším pranýři bude přikována a do zítřejšího soumraku a bude tak vystavena posměchu zdejším i příchozím". Tehdy ještě nikdo z přihlížejících netušil, že rozsudek vykonán nebude. Posel z Vídně totiž oznámil, že Marie Terezie inkvizici zrušila. Opravdu poslední čarodějnice v Evropě byla upálena roku 1792 ve Švýcarsku. Kopii pranýře můžete shlédnout u silnice směrem na Nadějkov, rekonstrukci čarodějnického procesu v Jistebnici viz. video.